Jdi na obsah Jdi na menu
 


Smog může pomoci životu v oceánu a zmírnit globální oteplování

8. 10. 2009

Pod pojmem smog rozumíme namodralý opar kouře s obsahem oxidu siřičitého, případně vysokou koncentraci přízemního ozónu, směs uhlovodíků, oxidů dusíku (NOx) a uhlíku (CO, CO2). Tedy něco, co atmosféru obohacuje o složky, které v ní normálně nejsou.  Zatím jsme o něm psali jen to, že škodí. Ukazuje se, že i smog může mít svojí kladnou stránku. Souvisí to se zásobováním vodních mas železem, které se velké míry děje prostřednictvím větru a jím přinášených částeček prachu. V oceánech je hlavně nedostatek železa v rozpustné formě a tak vše, co přispěje ke změnám, jež nanočástice železa přítomné v prachu v mracích změní do formy využitelné mořským planktonem, může výrazně zasáhnout do koloběhu dějů. Dokonce těch o nichž se hovoří v souvislosti s oteplováním.Vodní kapičky v mracích se formují okolo kondenzačních jader. Když se voda z kapiček odpařuje, povrch na částečkách, které sloužily jako kondenzační jádra, se okyseluje. Poněkud kontroverzní na celé věci je to, že právě znečištěný vzduch může být tím, co rozhýbe život v oceánech. Vědci na to přišli když zkoumali pomocí mikroskopu a chemickými extrakčními metodami formování nanočástic železa v mracích. Poměry v mracích simulovali v laboratoři. Měnili kyselost (od pH 2 až po pH 6) a jako zdroj znečištění použili saharský písek a částečky goethitu FeO(OH) (starším názvem pyrhosiderit). Zjistili, že při procesech v mracích vznikají agregáty nanočástic, které se v nich zpočátku nevyskytují. Obdobné, na železo bohaté nanočástice, se vyskytují také v mracích vlhkého západního středomoří, ale ne v suchých mracích východního středomoří. Simulací poměrů při tvorbě mraků vyšlo najevo, že děje, které tam probíhají, zvyšují poměr struktur, jež představují chemicky reaktivního železo. O aerosolech je známo, že spolu s vodou přítomnou v mracích mění jejich kyselost.Nyní se ukazuje, že aerosoly rovněž přispívají k formování chemicky reaktivních nanočástic železa. Takovému železu se někdy říká „rozpustné železo“ a to je právě to, co mořským mikroorganismům ke zdárnému rozvoji na mnoha místech oceánů chybí nejvíce. Představa, že čím více průmyslového smogu vyprodukujeme, tím více prospějeme životu v oceánech a tím i k ochlazení planety, nemusí být tak zcestná, jak by se mohlo zdát. V každém případě se znovu ukázalo, jak mnohé představy environmentalistů jsou takříkajíc „na vodě“ a že dopady zaváděných opatření mohou mít zcela opačný efekt, než ten, který se očekával.
 
Výsledky výzkumu britských vědců se dají interpretovat tak, že čím více smogu do atmosféry vypustíme, tím více přihnojíme oceány a zmnožení planktonu znamená odčerpání oxidu uhličitého z atmosféry.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář